13. dubna 2024 – Intimita ve vztazích

Setkáním nás provedla Lenka Pražáková, která má mnoho zkušeností z vlastního života, ze setkávání manželských párů i ze seminářů Otcovo srdce…

Slovo INTIMITA na nás může působit velmi zúženým dojmem. Jde však o víc. Je to o vztahu, důvěře, otevřenosti, blízkosti, niternosti, pravdivosti, vytvoření bezpečného prostoru,… Buduje se nasloucháním, komunikací, sdílením, odpouštěním.

Setkání bylo rozděleno do 4 směrů:

  1. vztah k sobě – Lenka nám dala spoustu otázek, na které chceme hledat odpovědi:
  • Dělám si čas na sebe?
  • Zkoumám sama sebe? Poznávám se stále znovu a znovu?
  • Vím, co jsou mé talenty? Rozvíjím je?
  • Znám své slabiny, hranice, umím říci: NE?
  • Znám své potřeby a umím je komunikovat?
  • Jsem usmířená se svou matkou? Otcem?
  • Znám svou hodnotu? Vím, kdo jsem?
  • Jak sama se sebou komunikuji?
  • Znám své pocity a umím (nebo se to učím) je vyjádřit, abych nezraňovala sebe, druhé?
  • Když se necítím dobře, vím, jak sama na sebe?
  • Nejsem v pozici oběti?
  • Nehážu vinu na druhé, na okolnosti, nechovám se agresivně?
  • Vím, že když mi druzí říkají nepěkné věci, neříkají nic o mně, ale o tom, co je v jejich srdci?
  • Odpouštím znovu a znovu sobě i druhým?
  • Vnímám, co mi dělá dobře a dopřávám si to? (Potěšení není za odměnu…Láska je dar, ne něco za něco.)
  • Většinou víme, co nám dělá dobře, ale začít to dennodenně dělat je jiná věc.
  • Co tě zdrojuje, co tě vyživí, co ti dodá energii?
  • Naslouchám sama sobě, nebo poslouchám návody někoho jiného? (být plně sama sebou)
  • Když se mám ráda, chci se o sebe dobře starat.
  • Soustředím se na to, co můžu, nebo co nemůžu? Kam jde moje pozornost, tam jde i moje energie.
  • Cítím se dobře ve svém těle? Dopřávám si každodenní pohyb, který mi dělá dobře?

2. vztah k Bohu

  • Jsem před Bohem taková, jaká jsem? Nebo si na něco hraju?
  • Všechno musím zvládnout sama?
  • Nebát se vylévat své srdce před Bohem, On to unese 🙂
  • Boží pomoc při odpouštění…
  • Spočinutí před Bohem… sednout si k Jeho nohám a vnímat i srdcem
  • Vzájemné poznávání – já mluvím k Bohu a On ke mně
  • Poznávám ho z přírody, krásy, z 2. člověka, skrze intuici, životní události, naše pocity, z Písma

3. blízký vztah s jinou ženou, kamarádkou

  • Potřebujeme ženské společenství, sdílení toho, co prožíváme, cítíme, bez strachu, že budeme zraněné, bez hodnocení, s nasloucháním
  • Žena si vyjasňuje věci při komunikaci
  • Jaké ženy mě inspirovaly, nebo inspirují?

4. vztah k manželovi

  • Intimita je výživa pro osobní život. Může růst a rozvíjet se. A je dobré, když se to děje 🙂
  • Jak spolu komunikujeme? Otevřeně? Pravidelně sdělujeme, co se nám líbí a co nás zraňuje?
  • Mluvíme pravidelně o svých potřebách a hranicích? Za své potřeby jsme zodpovědny my samy. K některým potřebám potřebujeme i druhého člověka.
  • Dospělý člověk je zdopovědný za své pocity, potřeby a činy.
  • Být vždycky autentičtí, pravdiví, neházet svou špatnou náladu na druhého člověka.
  • Mluvit konkrétně se svým mužem. Nemůže si nic sám domyslet. Musíme mu to říct.
  • Učit se novým dovednostem, růst v komunikaci. Neverbální komunikace mnohem méně zraňuje.
  • Pozor na nevyřešené věci, stavíme pak hradby a tvrdne nám srdce.
  • Nebát se říct muži o pomoc.
  • Učit se z jinakosti druhého a radovat se z toho.
  • Muž není zodpovědný za to, jak se cítí žena. Žena je zodpovědná za svou náladu.
  • Zodpovědnost za určitou věc může mít jen jeden.
  • Žena potřebuje ustoupit od dirigování muže a synů, od přílišné zodpovědnosti a kontroly.
  • Být sama k sobě laskavější.
  • Nebát se být ale i divoká, uvolňovat se, oživovat se. Těšit se a radovat, nebýt stažená a pod kontrolou.
  • Konat ženské (ruční) práce, vyhledávat ženské společenství.
  • Podporovat muže, aby vstoupil zase do společenství mužů.